Výroční koncert – s odstupem
Od
začátku letošního roku jsme se začali psychicky připravovat
Dárek od skupiny Careta
na oslavu 10 let výročí vzniku Pocitů. Někdy začátkem února
jsme si dali za úkol přemýšlet nad koncepcí výročního
koncertu. Jak jej pojmout. Čím ho ozvláštnit. Kde ho
uskutečnit. V červnu bylo jasno – jak jsme předpokládali,
nikdo nic konkrétního nevymyslel. :) Inu, začátkem září,
když už bylo docela načase nejen začít něco vymýšlet, ale
hlavně už pomalu domlouvat prostory a jiné spletitosti, jsme
usedli k první kapelové poradě v hospodě U Karla. Zahájil jí
předseda našeho sdružení – tedy Já (Michal) – úvodní větou
„Zasedání zahájeno“, což byla také poslední slova, která za
ten večer pronesl. K dalším už se pod palbou ostatních
rétoriků nedostal. Lokality jsme měli vytipovány celkem 3,
ale nakonec zvítězila, jak už to bývá, až ta čtvrtá. Tedy
konkrétně Café Práh. Prostory kavárny (s vlastním sálem pro
cca 90 lidí) nás učarovali jakýmsi geniem loci a umístění
kavárny prakticky ve středu Brna bylo také ideální. Místo
bychom tedy měli. Co dál? To už bylo předmětem dalšího
výjezdního zasedání opět U Karla. Můj brilantní nápad mít na
Pocity
koncertě především umělý kouř byl okamžitě většinou
zamítnut. Tím opět moje slova na, v pořadí druhém, zasedání
utichla. Dalších nápadů ale bylo vskutku hodně. Některé byly
dosti odvážné, jiné trapné, ale všechny jsme si poctivě
sepsali. Když už nebylo čím a na co psát (jinak řečeno už
byla většina z nás pod obraz), zasedání jsme ukončili. Na
třetí poradě, na témže místě, jsme všechny návrhy pečlivě
roztřídili a vyškrtali legrační převleky, masky, taneční
vložky, nápad koncertu na „plejbek“ a k mému utrpení bohužel
i umělý kouř, který jsem na ten papír potají dopsal doufaje,
že si z minula nebudou pamatovat, že mi ho zatrhli. Škoda.
Koncepce večera tedy byla jasná, teď už jen vše pečlivě
připravit, nachystat a hlavně – nacvičit. Vymysleli jsme si
totiž na sebe nelehký úkol – vzhledem k výjimečnosti akce
poskládat celý koncert ze starých, dlouho nehraných, pro
pravidelného návštěvníka našich koncertů prakticky neznámých
písniček.
Přípitek...
Nedělali
jsme žádnou masovou reklamní kampaň, vlastně posloužili jen
kamarádi facebook, mail, web nebo osobní pozvání. I proto
jsme měli obavu, abychom si oslavu neodehráli sami pro
prázdný sál. Naštěstí se obavy nenaplnily a sál se naplnil
do posledního místa – dokonce i na stojáka někteří musili
poslouchat. Atmosféra byla nepopsatelná a celý koncert se
výjimečně vydařil. Důstojnější a krásnější oslavu dvou
pětiletek jsme si ani nemohli přát. Jestli se v takovémto
duchu ponese i 15. nebo 20. výročí, budeme šťastní jak
blechy v srsti dobře rostlého bernardýna. Děkujeme všem vám,
kteří s námi narozeniny oslavili, a věříme, že i vám se bude
na naše 10. výročí hezky vzpomínat. Jeden speciální dík
patří kamarádům ze skupiny Careta, kteří nám připravili
nečekané překvapení. Shodou okolností i oni letos slaví
desítku a my jim to překvapení hodláme vrátit. :) Pro
zajímavost letos také desetileté výročí oslavuje –
křižanovský divadelní spolek Tyjátr, bar Harpagon, Sony
Ericsson, hnutí Stop válce! nebo Feministická skupina 8.
března. :)
Pozn.: Za tyto
krásné fotky velice děkujeme Veronice Nerudové. Do
fotogalerie přidáme i další. (4.12.11)
Pocity
...
Frýdlantské klání 2011 - skvělý večer a k tomu dabl
Ještě než
sem napíšu pravidelnou výroční zprávu o tom, kterak jsme
prožili a přežili rok s pořadovým číslem 2011, nedá mi to a
musím se pochlubit s událostí nedávno minulou.
Celý
letošní rok jsme netrpělivě vyhlíželi a těšili se náš
oblíbený příjemný severský festiválek Beskydské folkování.
Nejen proto že jsme na minulém ročníku, kdy jsme zde hráli
poprvé, nějakou "čirou náhodou" získali první cenu poroty,
ale také proto, že nás okouzlila atmosféra celého počinu.
Pro jistotu jsme si na tuto akci vyčlenili rovnou dva dny...
tedy jeden nocleh. Museli jsme pořadatelům, účinkujícím i
divákům ukázat, že pařit neumí jen náš Kája, jak si ho mnozí
z minulého ročníku pamatují. Co se týče našeho loňského
majstrštyku, snad jen v dobře utajeném koutku našich
kvalitně zadýmených duší jsme si troufli doufat, že bychom
snad mohli prvenství obhájit. Jeli jsme si hlavně zahrát,
ukázat, že umíme i jiné 3 písně než ty, které jsme hráli
minule, a moudře pohovořit s přáteli muzikanty. Jenže to, v
co jsme doufali opravdu jen pramálo, se opravdu podařilo. Od
šéfa poroty jsme k našemu upřímnému překvapení slyšeli:
"První místo - skupina Pocity". Musím říct, že se nám všem
srdéčko pozastavilo. Krom Aldy, který vyjekl něco ve smyslu
"ty krávo"...ale mám pocit, že to bylo mnohem...mnohem
silnější slovo. :) Aby toho nebylo málo, tak ten náš kluk
ušatej, Kája, obdržel speciální ocenění poroty za
instrumentální výkon. My věděli, že v něm máme ukrytý
poklad, a teď to konečně poznal i někdo jiný. :) Jako cenu
dostal obří dort, jenže než jsem ho stačil vyfotit a
zaarchivovat, tak byl "sežrán" všemi, kdo byli zrovna okolo.
Obě ceny ale byly jen velice příjemnou tečkou za krásným a
pohodovým večerem, který jsme si užili až do brzkých ranních
hodin. Takže abych to shrnul. Velice vám, kamarádi
frýdlantští, děkujeme za bezvadnou atmosféru a čekejte nás i
napřesrok. My se už teď těšíme moc. Vaše Pocity
(22.11.11)
Listopad roku 10 - nechť vejde do našich dějin
Podzim letošního roku byl pro nás příjemný jak klimaticky,
tak koncertně. My, co nemáme rádi teplotu ovzduší klesající
pod 6 stupňů, jsme si v říjnu a části listopadu poměrně
libovali. Zlom přišel až tento týden, kdy jsem musel vybalit
celou zimní kolekci. V našem tažení po koncertních pódiích
jsem si liboval ale snad ještě víc. Dostali jsme pozvání
zakoncertovat si v našem nejoblíbenějším lokále, oplývajícím
hudbou už od samého jeho založení - v baru Harpagon. Loni
jsme si tu střihli premiéru a tak jsme byli rádi, když
pozvání přišlo znovu. Tentokrát to ale byl zážitek k
nezapomenutí. Tak přeplněný "Harpec" jsem asi nikdy neviděl.
Na mysl mi vytanuly zážitky z mládí, kdy jsem ještě jezdíval
přeplněnými šalinami. V Harpagonu si místo k sezení vydobyli
jen ti rychlejší nebo oprsklejší. Ti ostatní posluchači
stáli povětšinou jen na jedné noze a to mnohdy ještě ne na
své. Takovou atmosféru jsem snad nezažil. Když si vezmu
následující faktory - velikost pódia, velikost místnosti,
počet publika a naši slávu - přímou úměrou úměrně zvýším asi
stokrát, bude to prakticky porovnatelné s koncerty Madonny
nebo Michaela Jacksona. Dokonce i za kouřové efekty by se
tito velikáni nemuseli stydět. Až na to, že v našem případě
se nejednalo o umělý kouř, ale ten
pravý...kvalitní...tabákový. Děkujeme iniciátorům a
pořadatelům koncertu - našim kamarádům - Ladíkovi a Jitce
Borandě.
Vskutku
ještě převratnější událostí se stal ale soutěžní festival
Beskydské folkování, za kterým jsme jeli až do Frýdlantu nad
Ostravicí - krásné to místo k žití. Jen kdyby tam neměli
takovou zimu. Na vystoupení jsme se poměrně těšili, protože
v severovýchodním kvadrantu naší republiky hrajeme hodně
řídce. Hodlali jsme si tedy dobře zahrát a potěšit
posluchače dálného moravského severu. Tyto dvě věci jsme si
splnili beze zbytku. Dvacetiminutové hraní jsme si užili co
nejmaximálněji. Když pak přišlo na vyhlášení výsledků. Ze
všech patnácti soutěžících kapel jsme se umístili na prvním
místě - vyhráli jsme v hodnocení nejodbornější poroty, jakou
znám. To bylo takové překvapení, že jsem poprvé za celý den
skutečně litoval, že jsem si vysloužil roli řidiče. Musím
říct, že do těchto koutů naší země, kde žijí lidé s
vytříbeným až brilantním hudebním vkusem, se budeme rádi
kdykoliv vracet. :) Moc díky za pozvání.
Poslední
akcí, která stojí za zmínku, je stará pouhé dva dny. Náš
Karlík, kontrabasový virutóz, uspořádal výstavu své
jedinečné sbírky - figurek kontrabasistů. Za tuto sbírku je
dokonce zapsán i v Guinnessově knize rekordů. Na vernisáži
této výstavy v Adamově jsme samozřejmě nemohli chybět. Už
mimo jiné proto, že akce skýtala spoustu pití a jídla, které
připravovala kulinářsky geniální Kájova manželka Jiřinka. V
tento slavnostní večer jsme pak zahráli několik našich
největších hitovek. :) Po ukončení zahájení výstavy jsme
ještě vystoupili před KD v Adamově při rozsvěcování 1.
adventní svíčky. Akce byla mírně zkalená tím, že si Kája při
nástupu nevšiml malého schodu a destruktivně si pospravil
kontrabas. Ale naštěstí nijak vážně.
Ještě
jedna, tentokrát méně příjemná, skutečnost se nám přihodila
v listopadu. Naše zpěvačka Jitka je dočasně ubytovaná v
nemocničním zařízení se zánětem ramene. Tak na ni všichni
myslete, aby se nám vrátila brzy v plné síle.
(29.11.10)
Rekapitulace roku 10
Proběhla
nejdelší odstávka informačního plátku těchto stránek. Tři
čtvrtě roku odteklo jako voda ze záchoda a téměř každý můj
volnější večer jsem přemýšlel, jak otevřít notebook a do
zdrojového kódu tohoto webu zapsat novou zprávu uplynulých
dní. Až jeden baboletní večer při vínku mě donutil. A je to
tu. Přátelé, je mi trošku stydno, že po tak dlouhé době, ale
doufám, že ty další zprávy půjdou již s obvyklou častější
pravidelnou nepravidelností.
Když už
jsme Vás tak dlouho neinformovali o dění v kapele, rozhodl
jsem se pojmout tuto zprávu jako souhrn zásadnějších
událostí roku 2010. Březnové dny byly ve znamení především
pravidelného klání v oblastním kole Porty. Standardně k
(ne)libosti některých členů. Tentokrát jsme vybrali arénu ve
Svitavách. Náš gladiátorský výkon byl ale převálcován
ukrutnými středověkými úderníky Quanti Minoris, což jsme ani
jinak nečekali, protože hrají opravdu brutálně dobře a
rychle. Neúspěch na Portě jsme si ale vykompenzovali
následujícím koncertem v Křižanově. Udělali jsme pokus a
pozvali jsme na naši téměř domovskou scénu skupinu Devítka.
Musím říct, že jsme měli trošku pupínky, jestli všechno
klapne, ale nakonec klaplo. Byl to jeden z nejpříjemnějších
koncertů, které jsme letos odehráli. Další akcí, která se
již loni zapsala do nejdelších štací naší historie, byl
festival Lázeňská folková loděnice v Karlových Varech. Tak
divoké jako před rokem naše tažení nebylo, protože jsme
přijeli, odehráli a mazali zpátky na Moravu, kde se někteří
z nás účastnili svatby (ne vlastní !), ale i tak to byla
dosti příjemná akce. Jen by si zasloužila krapet víc lidí,
protože tolik dobrých kapel na jednom místě (samozřejmě
včetně nás) je určitě hodně dobrá pozvánka. Ještě ale jedno prvum měl náš koncert ve Varech. Karel vůbec poprvé v
dějinách Pocitů odehrál vystoupení s elektrickou baskytarou.
Asi ale taky naposled, protože při jeho muskulatuře a
tělesné stavbě mu kontrabas skutečně sluší víc.
V květnu
pak následovala akce, která si zaslouží samostatný odstavec.
Ovšem ale ne v pozitivním slova smyslu. Některým z nás se
ještě teď dělá nevolno v oblasti nadpánevní a nepodmíněným
reflexem se sevře pěst, když si na to vzpomenou. Přátelé,
ani se mi to nechce popisovat, tak to radši popisovat
nebudu, abych mohl dokončit tuto zprávu. Jen řeknu, že na
samém okraji obce na samém okraji Brna - v Ořešíně na Ranči
- již nikdy hrát nebudeme, pokud bude jistá
majitelka-vedoucí-organizátorka/neorganizátorka stále ve své
funkci. Mě rozhází máloco, ale toto mě totálně rozmetalo.
Neférovější jednání v organizaci koncertu má kapacitně
průměrná paměť nepamatuje.
Ale teď
přejďeme k veselejším věcem. Před letní festivalovou sezonou
jsme měli moc pěkný koncert ve Veverské Bítýšce, kde Karel
poprvé představil koncept svojí první knížky, kterou ještě
nezačal psát (možná ani nezačne), ale tematicky by mohla být
skutečně povedená. Letní festivaly pro nás začaly
vystoupením na zámku v Čejkovicích, což nebyl festival v
pravém slova smyslu, ale svým vzezřením nám jej hodně
připomínal. Jednalo se o slavnosti vína, kde vystupovalo
několik kapel a těles. Krásná akce. Pak už se rozběhl cyklus
přehlídek. Projeli jsme se do Oseku u Teplic, do Kaleku v
Krušných horách (díky Stráníkům za nádherný festival - i
když se počasí trošku rozezlilo), zastavili jsme se na
chvilku v Brně na Svoboďáku, pak jsme vyjeli do lázeňské
Karviné, Tišnova, Křižanova a zakončili jsme letošní
přehlídkovou šňůru v Modřicích, kde proběhla akce s názvem
ČASomíra. Hlavním pořadatelem bylo brněnské rádio Čas. Poté
následovala skoro již tradiční zářijová Leitnerka, kam jsme
jako hosta pozvali našeho kamaráda harcovníka Peťu Simandela.
Nutno podotknout, že při našem koncertu na Leitnerce jsem si
opět uvědomil, jak je krásné dělat hudbu a hrát ji lidem.
Ještě teď se z tohoto vystoupení blaženě usmívám.
S rádiem
Čas jsme se ještě jednou setkali, ale tentokrát v trošku
jiném skupenství. Byli jsme pozvání moderátorem Savanou do
jeho vysílání, abychom moudře pohovořili. Delegace naší
kapely byla ustanovena do počtu dvou (Michal a Aleš), kteří
na interview vyrazili, aby břitkým slovem ztrapnili celou
skupinu. Naštěstí se moc velký trapas k úlevě všech
poslouchajících nekonal a moc hezky jsme si do éteru
pokecali. (záznam pro Vás připravujeme)
Do konce
roku ještě absolvujeme několik koncertů a chtěli bychom
uspořádat třetí ročník naší Christmas Vysočina Tour 2010...
ale nepředbíhejme. ;)
(2.10.10)
Jdeme
s dobou aneb Už jsme i na facebooku
Dlouho
předlouho jsem bojkotoval ultramoderní sociální web facebook.
"Jsou tam všichni, je to skvělé, bomba, paráda, luxusní..."
říkali mi známí. Tak jsem se přihlásil, ale žádnou osvětu
jsem nepocítil, tak jsem svůj účet nechal asi třičtvrtě roku
ladem. Mezitím, co si moje registrace pěkně poklidu
strádala, dozvěděl jsem se od jiných kamarádů, jak je
facebook skvělý obzvláště kvůli propagaci kapely a koncertů.
Tak jsem si tedy z hlouby paměti vytáhl přihlašovací údaje a
vytvořil stránku naší milé malé kapely. Netrvalo dlouho a k
této stránce se přihlásilo nečekaně mnoho fanoušků. Od této
chvíle mi tedy přibyla další povinnost - a to aktualizovat
krom těchto stránek ještě stránky FB. Stránky POCITY.NET
sice nadále zůstanou nejdůležitějším informačním portálem
naší skupiny, ale FB bude nyní našim druhým datovým
propojením s Vámi. Obrovskou výhodou onoho sociálního
zařízení jménem facebook je, že můžete naši stránku dotvářet
společně s námi. Staňte se fanoušky skupiny Pocity na
facebooku...
Pokud
budete mít zajímavé fotky, informace, videa nebo nahrávky,
neváhejte a přidejte je na naše fejsbůčácké stránky (zde)
a dotvářejte web s námi.
(2.1.10)
Chronologie 2009
Vážení a
milí,
blíží se
nám konec letošního roku tak rychle, jak rychle uběhl celý
rok samotný. Pro mnohé rok rozporuplný, rok depresí z krize,
rok obav z prasečí chřipky, rok technických přelomů. Pro nás
ovšem rok veskrze pozitivní až přelomový. Začal pro nás
„pracovně“…
Usilovně
jsme pracovali na prvním CD a věřili v jeho brzké dokončení.
S menšími zpožděními, které přinášely naše stále větší
nároky na kvalitu díla, jsme projekt úspěšně dotáhli do
zdárného konce. S novým systémem domlouvání koncertů se nám
náš kalendář obzvláště krásně naplnil a my mohli vyrazit do
míst, kam jsme nikdy nevkročili, a hrát lidem, které jsme
nikdy neviděli, ale snad opět brzy uvidíme. Naše
posluchačská obec se za ten rok značně rozšířila a my jsme
opravdu šťastní, že se naše písničky lidem líbí, dokonce
vrývají pod kůži a nejednou jsme zaslechli, jak si je lidé
pobrukují. To je opravdu ta nejkrásnější odměna. Vždyť proto
to všechno děláme. Pro Vás, naši milí.
Nejkrásnějších a neopakovatelných chvil pro nás bylo v roce
2009 opravdu požehnaně. Nemá smysl se o všech detailněji
rozepisovat, proto uvedu jen ty nejzajímavější. Dostali jsme
se do éteru plzeňského rádia Samson, kde jsme, díky Vám,
vyhráli hitparádu a tím se dostali do pravidelného vysílání.
Zatím nejdelší trasa, kterou jsme kdy urazili za koncertem,
byla Brno – Karlovy Vary. Nejkrásnějším koncertem bylo
bezesporu vystoupení na Prázdninách v Telči společně se
skupinou Žalman a spol. NejNEzajímavější vystoupení na
druhou stranu byl koncert na festivalu v Prušánkách, kde
jsme hráli jen asi pro 6 cyklistů, kteří ještě omylem sjeli
z trasy a přijeli se zeptat na cestu (tímto zdravíme
zdatného pořadatele festivalu pana Veverku). Dalšími
krásnými okamžiky byly koncerty, kde jsme pokřtili CD, a
vánoční akustické koncerty. Vyzkoušeli jsme také několik,
pro nás nových soutěžních festivalů a zjistili, že ne
všechno má smysl vymetat. :) Také jsme se seznámili s velkým
množstvím skvělých lidí a hudebníků.
Myslím,
že dosti bylo vzpomínání a je třeba upřeně zahleděti se do
nového roku. Doufáme, že na zážitky bude neméně bohatý a
stejně tak na koncerty. Vždyť bez hraní a bez lidí mrtev
jest muzikant. Už teď máme rozplánovaných několik velmi
speciálních akcí, o kterých budeme brzy informovat.
Závěrem
chci opravdu upřímně poděkovat hlavně Vám, posluchačům,
fanouškům, pro které hrajeme a skládáme. Budeme šťastní,
pokud Vám i v nadcházejícím roce budeme zpříjemňovat večery
naší muzikou a vy budete z koncertů odcházet s úsměvem na
rtech.
Přejeme
Vám krásný a ve všech ohledech úspěšný rok 2010.
Budeme se
na Vás těšit na našich koncertech. Vaše POCITY
(2.1.10)
Podzimní letargie
Omlouvám se všem za delší
zpravodajskou proluku. Jednalo se vlastně celkově o delší
kapelový podzimní makrospánek. Po obzvláště vydařeném roce,
kdy jsme měli poměrně slušný počet koncertů, přišel menší
podzimní půst. Úplně jsme si odvykli mít celý měsíc bez
jediného koncertu a na podzim to přišlo skoro na dva měsíce.
Byli jsme z toho tak zaskočení a dezorientovaní, že jsem se
ani k aktualizaci stránek pořádně nedostal. Rozčísl to až
tradiční Folkový Oříšek, díky kterému jsme opět vylezli na
pódium. A že jsme si to opět pěkně užili. Tradičně příjemná
atmosféra, tradičně skvělé publikum, tradičně dobrý zvukař a
tradiční post produkce ve Vinárně u Šošona. Přišla ovšem i
netradiční špatná zpráva. Vypadá to, že morová rána s názvem
"finanční krize" nakazila i tento festiválek. Příští ročník
je tedy zatím ve hvězdách, ale budeme držet pořadateli
Davidovi palce, aby se tato krásná (nejen pro nás) tradice
udržela i příští rok.
Fotky nejen z Folkového Oříšku, ale i dalších akcí
připravujeme do naší fotogalerie, tak buďte prosím trpěliví,
než se naše kapelové soukolí opět rozběhne do nastaveného
tempa. V prosinci náš čeká krásná vánoční šňůra, tak doufám,
že si ji přijdete s námi jaksepatří užít.(18.11.09)
Post
Křestum
Leitnerka - křest
Tak jsme letos naposledy
pokřitili naše nové CD. Oslavný koncert, který jsme
uspořádali v Brně v klubu Leitnerova, byl skutečně příjemný.
Pro nás dopadl dobře, neboť se povedlo, co se povést mělo,
všichni hosté dorazili v pořádku a povětšinou klub našli
Křest - after party
napoprvé. Trošku bloudil pouze náš speciální zahraniční
host, který běhal po Hybešce, než jsme ho našli. Děkujeme
všem, kdož jste přišli a oslavovali s námi to naše placaté
děťátko. Věřím, že Ti, kdo nepřišli, dostatečně litují nejen
proto, že neslyšeli naše nové písničky, ale především přišli
o veliké překvapení v podobě našeho nejvzácnějšího hosta...
CD nám totiž pokřtil sám slavný a ohromující Jean Reno!!!
Kdo byl na koncertě, chápe, kdo nebyl, nepochopí. :) Budeme
se s Vámi všemi těšit na spoustu dalších povedených
koncertů. (22.9.09)
Deset
tisíckrát víc
Jistě jste si všimli na našem
počítadle návštěvnosti, že jste překročili 10.000 přístupů.
Již tolikrát se na vašich monitorech od 31.7.2005 objevily
naše stránky. Deseti tisící přístup se uskutečnil 17.8.2009
v 19:39:25. Onen návštěvník si nás zobrazil na PC s Windows XP osazené prohlížečem Firefox 3. Děkujeme. :) Za dobu, co
naše stránky fungují, se v našich statistikách návštěvnosti
objevily téměř všechny operační systémy a internetové
prohlížeče Lidé nás sem přišli navštívit z různých koutů
naší země. Dokonce se na nás byli podívat i ze zahraničí. Když začneme pěkně od východu:
Japonsko (Ichikawa), Hong Kong, Rusko (Moskva), Turecko,
Bulharsko (Sofia), Maďarsko (Dunaharaszti), Slovensko
(Bratislava, Michalovce, Košice, Žilina, Prešov a další.),
Polsko (Gdansk), Řecko (Atény, Chalandri), Rakousko (Vídeň),
Německo (Mnichov, Burscheid, Heiligenhaus, Hamburg, Berlin a
další), Nizozemí, Švýcarsko, Francie, Itálie, Španělsko
(Madrid), Švédsko, Norsko, Dánsko, Velká Británie, Irsko,
USA (státy New York, Idaho, Washington, California) a
Brazílie (Pelotas, Sao Paulo). Vy, kteří jste sem přišli ze
zahraničí a kteří byste tam chtěli zorganizovat náš koncert,
vězte, že rádi přijedeme zahrát jen za cesťák. :) Děkujeme a
doufáme, že nám zachováte stejně častou přízeň jako doposud.
Já se budu snažit o častější aktualizace webu a možná se
někdy dočkáte i nového designu.(22.9.09)
Dokonáno jest
Vážení a milí,
s hrdostí, skromnou pýchou a
bez uzardění Vám oznamuji, že jsme 14.7.2009 dokončili
veškeré studiové práce na novém CD Stokrát víc. Na tento
okamžik jsme se všichni těšili už od prvopočátku natáčení. A
že je to již nějaký ten pátek - od prvního tónu do
posledního vytažení šavle (šoupátko na mix pultu) uběhlo
neuvěřitelných 478 dní. Tento náš unikátní projekt započal
15.3.2008, kdy jsme nastoupili s pár novými písničkami do
pro nás nového studia s pro nás novým zvukařem s vizí
natočit nové demo CD. Tak se nám tam zalíbilo, až jsme si
řekli, že tu natočíme plnohodnotné CD...naše
první...oficiální. Byla to do jisté míry výzva, protože
heslo znělo...Na nové CD nové písně. Začali jsme tedy během
roku psát, aranžovat a postupně nahrávat. Jak jsme se s
naším novým domovem (studiem) sžívali, zvyšovali se nám
nároky na zvuk, aranže a pestrost písniček. Chtěli jsme si
naše první CD opravdu užít a pořádně vykrášlit. A rozhodně
jsme nechtěli nic uspěchat. Nakonec se nám podařilo utvořit
pestrou kompilaci příběhů a pocitů, které odrážejí poslední
tři roky našich životů a na které jsme opravdu hrdí. Věříme,
že se ona příjemná nálada, se kterou jsme CD tvořili,
přenese i na Vás...posluchače...a že se rádi zaposloucháte
do houpavé Bílé plachty, tajemné A moll,
rockové Jarní, romantické Plavovlasé,
teskného Období dešťů nebo radostného Stokrát víc.
V pátek již vylisované CD budeme mít v rukou a v sobotu
nás čeká první polití prvního exempláře rychlým špuntem.
Jsme rádi, že se celá tato historická chvíle uskuteční právě
na místě, kde vlastně všechno před mnoha lety začalo...ve
Věstínku. (20.7.09)
O
hitparádě 2 + Stokrát víc
Naše nejdelší písnička na cédéčku - sedmiminutová Plavovlasá
Bylo
nebylo, před předlouhými sedmi týdny byl jeden z našich
praporků vztyčen na velectěném rádiu Samson. Započal se
urputný boj o místečko na slunci. Ale nebyl to boj ledajaký.
Bojovali jste Vy...za nás. Ač jsme to ani neočekávali (ve
skrytu duše možná), po dalších pět týdnů se naše barvy
držely na předních příčkách. Dokonce třikrát na pozici
nejkrásnější...tedy na prvním místě. Nyní již dobojováno
jest, neboť třikrát první býti, zakotvení naší plachetnice v
moři plném lodí zvučných rytířů a princezen znamená.
Peťa Vonášek - bicí
No prostě, už hlasovat nemusíte,
protože jsme vyhráli a budeme hráni v běžném vysílání. :)
Můžete nás tedy slyšet kdykoliv přes den na rádiu Samson.
Všem Vám ze srdce děkujeme za Vaše hlasy. Nejkrásnější pro
nás je hlavně fakt, že se Vám naše písničky líbí a že děláme
muziku, která má smysl.
Kdo z Vás
už čeká na naše první oficiální CD stejně jako my, máme tu
pro něj jedny z posledních informací. Máme natočeno.
Opravdu. I když se to trošku protahovalo, konečně jsme ve
finále. Když naši hokejisté ne, tak my ano. :) Mnoho dat
jsme natočili a teď na nás čeká poslední kulinářská práce,
Vzácný host ve studiu - Stevie Wonder
abychom jim dali nějakou
formu. Tedy budeme data míchat, kvedlat, šlehat a péct, aby
byla co nejchutnější. :) Sumarizace: název -
Stokrát víc, počet písniček - 12, počet hostů
- 4 (Jitka Pluháčková-housle, Libor Šustr-foukací
harmonika, Vlastislav "Carda" Dvorský-bonga+conga, Petr
Vonášek-bicí). Přejte nám prosím hodně štěstí a síly, ať
se dílo podaří ku obrazu našemu i Vašemu.
Dnešní
fotodokumentace je z posledních nahrávacích pobytů ve
studiu.
(12.5.09)
Zprávy
od nás
